Jak uz jsem predeslala, rozhodli jsme se vyrazit o vikendu k mori.
Jelikoz nekteri party maniaci chteli jeste predtim jit na party, planovali jsme vyrazit v patek o pulnoci. Nejenom Indove jsou zpomaleni, takze jsem vyrazili az v jednu hodinu rano. Ono zorganizovat 22 lidi da opravdu zabrat. Cesta byla docela v pohode, ani to moc nehazelo, ridic nepoustel silenou hudbu a netroubil az tak moc. Kolem sedme hodiny jsme se blizili k onomu mistu. Bohuzel jsme jaksi bloudili, takze na misto jsme dorazili kolem desate. Hladovi jsme se odebrali najist, coz nebylo uplne jednoduche a museli jsme jist hranolky nebo sendvice, protoze nic jineho nebylo k dispozici. Ja zvolila banany, ktere jsou tady moc dobre a sladke. Potom jsme vyrazili na plaz. 22 belochu mezi Indama nebyl uplne nejlepsi pohled a tak jsme se s Jo rozhodly oddelit a jit trochu dal po plazi a objevovat opravdovou Indii. Nasly jsme uzasne musle, takove, za ktere u nas zaplatite majlant. Bohuzel se pry nesmi dovazet, takze se budu kochat jen tady. Videly jsme, jak lovi ryby a potom je susi na pisku. Trochu mi to pripominalo suseni sena, taky je obracely, aby brzy vyschly. Ve vesnicce jsme koupily susenky za 3 rupie (tedy 1,5 Kc). Bohuzel se v mori nedalo uplne plavat, protoze vlny byly tak silne, ze jste do nich mohli akorat tak skakat a nic vic. I kdyz jsem se pokousela vlny ustat, byly silnejsi, takze jsem byla neplanovane cela mokra. Vecer jsme se vydaly s Jo do mesta a navstivily mistni trh, ale nic jsme nekoupily. Maji trochu jiny styl oblekani nez v Bangalore. Druhy den rano jsme se vydaly do francouzske casti Pondicherry. Je to az neuveritelne, jak jedno mesto muze mit dve uplne rozdilne casti. Francouzska cast byla opravdu cista, bile budovy, francouzska architektura, prazdne ulice atd. Vubec jsme si nepripadaly jak v Indii. Jen to teplo bylo opravdu znicujici. Tipla bych to na takovych 35-40 stupnu, uff. Odpoledne jsme planovali vylet do prilehle vesnice, kde je nejvetsi krystal nebo neco podobneho. Nekteri odjeli na skutrech, ale my s Jo jsme nechteli riskovat docela nebezpecnou skutrovou jizdu a rozhodly jsme se pockat s tremi dalsimi na nas pronajaty autobus. Bohuzel ridici byli na obede a tak jsme cekali dve hodiny nez prijdou. Ukazalo se, ze nejsou ochotni nas vozit po meste. Stejne v te dobe jsme jiz chteli jen na plaz, abychom z toho neco meli. Takze dalsi hodinu jsme stravili hadanim a premlouvanim ridicu. Byla to docela zabava az na ten ztraceny cas. Vysledek po trech hodinach cekani byl takovy, ze si vezmeme riksu. Po peti minutach prisel prece jenom ridic a rekl, ze nas tam odveze. Nevim, co ho primelo k tomuto aktu, ale my jsme byli spokojeni, ze budeme na plazi. Ja jsem se snazila pouzit tvrde vyjednavaci techniky typu Jestli nas tam neodvezete, tak tohle je posledni business, ktery jsme spolu udelali, ale bohuzel to na ne nejak nezabiralo (nebo mozna jo, kdyz pak prisli?). Kazdopadne tohle uz zazit nechci. Bezmoc je docela casty pocit v Indii. Ale stalo to za to. Rozhodli jsme se navstivit resort, coz je budova, kde muzete jist a mate pristup k mori, jehoz plaze jsou trochu klidnejsi nez ty ostatni. Byla to opravdu krasa. Plavat se opravdu nedalo a ani jsme nemeli plavky, protoze jsme jiz vecer odjizdeli, ale mohli jsme se aspon kochat. Jako dukaz prikladam nekolik fotek. A uz se tesim, az zase navstivim nejake plaze.
Jelikoz nekteri party maniaci chteli jeste predtim jit na party, planovali jsme vyrazit v patek o pulnoci. Nejenom Indove jsou zpomaleni, takze jsem vyrazili az v jednu hodinu rano. Ono zorganizovat 22 lidi da opravdu zabrat. Cesta byla docela v pohode, ani to moc nehazelo, ridic nepoustel silenou hudbu a netroubil az tak moc. Kolem sedme hodiny jsme se blizili k onomu mistu. Bohuzel jsme jaksi bloudili, takze na misto jsme dorazili kolem desate. Hladovi jsme se odebrali najist, coz nebylo uplne jednoduche a museli jsme jist hranolky nebo sendvice, protoze nic jineho nebylo k dispozici. Ja zvolila banany, ktere jsou tady moc dobre a sladke. Potom jsme vyrazili na plaz. 22 belochu mezi Indama nebyl uplne nejlepsi pohled a tak jsme se s Jo rozhodly oddelit a jit trochu dal po plazi a objevovat opravdovou Indii. Nasly jsme uzasne musle, takove, za ktere u nas zaplatite majlant. Bohuzel se pry nesmi dovazet, takze se budu kochat jen tady. Videly jsme, jak lovi ryby a potom je susi na pisku. Trochu mi to pripominalo suseni sena, taky je obracely, aby brzy vyschly. Ve vesnicce jsme koupily susenky za 3 rupie (tedy 1,5 Kc). Bohuzel se v mori nedalo uplne plavat, protoze vlny byly tak silne, ze jste do nich mohli akorat tak skakat a nic vic. I kdyz jsem se pokousela vlny ustat, byly silnejsi, takze jsem byla neplanovane cela mokra. Vecer jsme se vydaly s Jo do mesta a navstivily mistni trh, ale nic jsme nekoupily. Maji trochu jiny styl oblekani nez v Bangalore. Druhy den rano jsme se vydaly do francouzske casti Pondicherry. Je to az neuveritelne, jak jedno mesto muze mit dve uplne rozdilne casti. Francouzska cast byla opravdu cista, bile budovy, francouzska architektura, prazdne ulice atd. Vubec jsme si nepripadaly jak v Indii. Jen to teplo bylo opravdu znicujici. Tipla bych to na takovych 35-40 stupnu, uff. Odpoledne jsme planovali vylet do prilehle vesnice, kde je nejvetsi krystal nebo neco podobneho. Nekteri odjeli na skutrech, ale my s Jo jsme nechteli riskovat docela nebezpecnou skutrovou jizdu a rozhodly jsme se pockat s tremi dalsimi na nas pronajaty autobus. Bohuzel ridici byli na obede a tak jsme cekali dve hodiny nez prijdou. Ukazalo se, ze nejsou ochotni nas vozit po meste. Stejne v te dobe jsme jiz chteli jen na plaz, abychom z toho neco meli. Takze dalsi hodinu jsme stravili hadanim a premlouvanim ridicu. Byla to docela zabava az na ten ztraceny cas. Vysledek po trech hodinach cekani byl takovy, ze si vezmeme riksu. Po peti minutach prisel prece jenom ridic a rekl, ze nas tam odveze. Nevim, co ho primelo k tomuto aktu, ale my jsme byli spokojeni, ze budeme na plazi. Ja jsem se snazila pouzit tvrde vyjednavaci techniky typu Jestli nas tam neodvezete, tak tohle je posledni business, ktery jsme spolu udelali, ale bohuzel to na ne nejak nezabiralo (nebo mozna jo, kdyz pak prisli?). Kazdopadne tohle uz zazit nechci. Bezmoc je docela casty pocit v Indii. Ale stalo to za to. Rozhodli jsme se navstivit resort, coz je budova, kde muzete jist a mate pristup k mori, jehoz plaze jsou trochu klidnejsi nez ty ostatni. Byla to opravdu krasa. Plavat se opravdu nedalo a ani jsme nemeli plavky, protoze jsme jiz vecer odjizdeli, ale mohli jsme se aspon kochat. Jako dukaz prikladam nekolik fotek. A uz se tesim, az zase navstivim nejake plaze.
To by me zajimalo, co ta znacka znamena. Zadne bezce jsem jeste v Indii nevidela, vsichni pouzivaji nejaky z dopravnich prostredku. Takze jestli mate nejaky tip, sem s nim.
Park ve francouzske party.
Francouzska cast mesta.
Tenhle slon byl pred chramem a kdyz mu date najist, pozehna vam jeho chobotem.
Ulala, ale ta s Taj Mahalem je stejne lepsi.
A takhle jsem dobyla jeden opusteny ostrov.
Indicke deti vlny miluji. Nemusi ani platit drahe aquaparky.
Indove jsou atrakce, takze si je kazdy foti. Proc si neudal atrakci z bilych lidicek?
Suseni rybicek.
Hned bych se tam vratila, co rikate?
Pohled ze zidle (na stole uz cekalo vychlazene pivko :-)
5 statecnych (pata foti, samozrejme :-) po narocne cekaci a vyjednavaci chvilce (3 hodiny) stejne spokojeni, protoze jsme konecne na plazi.
Takova indicka idylka.....
Mistni promenada. 
10 komentářů:
Paloucku, my si myslime,ze znacka znamena "pozor na dobihajici lidi k zastavce"... ale je to dobra haluz, abych pouzila vyraz Pelhrimaka;-)
mas krasne nausnice:-)
Hmm, zajimavy navrh. Kazdopadne si nemyslim, ze by se Indove snazili dobehnout nejaky autobus. Tady neexistuji jizdni rady a tak stejne nevi, jaky autobus prijizdi. Ne, ne, Indove si klidne pockaji na dalsi, zadny spech. Kazdopadne dekuji za tip a ocekavam dalsi navrhy...
Me tedy napada akorat "Pozor, hnacka!", tzn. varovani pro mistni pred choulostivymi turisty, ktere travici potize zenou nekam za ulevou.
Hmmm, to uz se blizi vice realite. Kazdopadne jsme ji videli tento vikend znovu a zrovna jsme byli v aute s kolegama. Takze spravna odpoved zni....... Pozor skola, tedy asi bezici skolaci. Kazdopadne diky za tipy.
Tak v pondeli jedu do Bangalore. Kde se tam da koupit neco echt indickeho a kde se tam da obecne dobre nakoupit?
Ahoj Petislave, dobre misto je Commercial Street a pro turisty(tudiz trosku predrazene)MG Road. Obe mista jsou dobre znama, takze staci rict riksovi a on by mel vedet.
Uzij si Bangalore.
Riksu nemam, mam vlastniho ridice s taxikem a podle nej trva cesta do centra 1.5 hodiny a zavira se v 9 a mam cas jenom po praci, takze to vypada, ze nakupy nestihnu. Moje prvni pocity po 1 dni: Je tu stredovek, vsude otravni zebraci a na druhou stranu obcas me prijemne prekvapi, jak si tu hraji s barvami, obcas dost prijemni lide a to jidlo - k snidani "smazene a palive".. dokonce jsem se pristihl, ze mi to zacina chutnat. Tak uvidime.
oucekJo, jo, vitej v Indii :-}
Ahoj Lucko, jsem moc rada, ze jsem se dostala k tobe na blog, jsem nevedela, ze nejaky mas :)
Drzim moc palce at si to moc uzijes. Mej se krasne a bloguj :) Jirina
Okomentovat