Varanasi - nejposvatnejsi misto Indie

Do Varanasi jsme prijeli rano v 5 hodin. Jeli jsme nocnim vlakem a nas pruvodce nam slibil, ze nas vzbudi. Opravdu nas vzbudil, ale stylem:"Honem, honem, vstavejte, jsme ve Varanasi." Pomerne hekticke a navic jsem nemohla najit muj velky batoh, z cehoz jsem nebyla dvakrat nadsena, protoze jsem si uz zacala myslet, ze ho jiz nikdy neobjevim, kdyz mi pruvodce oznamil, ze jeden bagl jiz nekdo odnesl. Nastesti to byl muj.
Vyuzili jsme toho, ze jsme prijeli tak brzy a jeli se projet na lodce pri vychodu slunce. Je to pekny pohled na Gangu. Lide se v ni myji, cisti si zuby, plavou, perou pradlo a take pohrbivaji.
Kupodivu to ani nesmrdi, coz teda moc nechapu.
Potom jsme bohuzel museli cekat 4 hodiny na nase pokoje, protoze jeste nebyly pripravene. To jsme teda trochu penili, ale co uz. Pote jsme se sli projit po meste a na trh, jako obvykle. Nasli jsme peknou restauraci, kde jsem si dala turecke jidlo, ktere me uchvatilo. Vecer jsme jeli opet na lodce a pousteli jsme po vode svicky, pricemz jsme si mohli neco prat. Na brehu se lide modlili a predvadeli ruzne kousky s ohnem (to k obradu patri).
Druhy den jsem se sla projit po schodech, ktere vedou do vody a ktere se vlecou 6 kilometru. Pri tom vedru co tu je, jsem zvladla asi jen kilometr. Bylo to ale velmi zajimave a potkala jsem chlapika, ktery mel spalovaci spolecnost a vysvetlil mi, jak to vlastne vsechno probiha. Mimochodem ke spaleni tela potrebujete asi 360 kg dreva.
Na obed jsem zasla opet do oblibene restaurace a dala si dalsi turecke jidlo, mnam.
Pote jsem se vydala na trh a zpatky do hotelu. Vecer jsem navstivila chram, ktery vlastne ani jako chram nevypadal, ale aspon jsem se prosla. Vecer jsem se sla projit opet podel reky a videla spalovani tel od zacatku az do konce. Je to nepopsatelny pohled a popravde jednou stacilo.

Treti den rano jsme se vydaly do buddhistickeho chramu, kde byl buddhismus zrozen. Cesta trvala pomerne dlouho a tak jsme mohly videt ruzne tvare Varanasi. Bohuzel jsme zjistily, ze tu nechybi ani nakupni centrum v cele s McDonald.

Varanasi bylo rozhodne zajimave misto se zvlastni atmosferou, ktera bohuzel nejde vyfotit a nejde popsat. Musite prijet osobne, abyste zjistili, co tim myslim....

Varanasi rano kolem seste hodiny.

Ranni ceremonie

Koupani Indu v rece Ganga

Varanasi - schody, ktere se vlecou 6 kilometru podel Gangy

Nase svicky, ktere jsme pousteli do Gangy

Take jsem si prala 2 veci a poslala dve svicky po Ganze. Zjistila jsem, ze jsem pomerne skromna, protoze ostatni jich poslali aspon kolem peti az deseti.

V nemecke pekarne maji i bile rohliky, ktere stoji kolem 4 Kc.Jelikoz jsem si zvykla na indickou stravu, tyto rohliky jsem ani neotestovala :-(

Chram buddhismu

Agra aneb Taj Mahal podruhe

V Agre uz jsem take byla, takze pohled na Taj Mahal mi pripadal nejak povedomi. Nakonec jsem se rozhodla, ze dovnitr jiz podruhe nepujdu. Jednak mam pekne fotky, ktere bych stejne uz asi neprekonala a jednak 750 Rs. je na jeden vstup fakt hodne. Tentokrat jsem se tedy rozhodla prozkoumat mesto z jine stranky.... Navstivila jsem park, kde se ukryvalo nemalo indickych dvojic projevujicich si lasku, kterou bohuzel na ulici nemuzou. Byl odtud take pekny vyhled na Taj Mahal (mimochodem stavbu, kterou maharadza postavil z lasky pro svou zenu, ale bohuzel az po jeji smrti...). V Agre je take pekna pevnost, na kterou jsem se podivala jen zvenku a pak jsem sla radsi prozkoumat okoli a objevila nadhernou mesitu. Take jsem nahodou nasla restauraci, ze ktere je vyhled na Taj neuveritelny. Jako na dlani a jeste u toho muzete jist. Musim rici, ze tentokrat na me Agra pusobila jinym dojmem. Je to pekne mestecko, pomerne ciste a s milymi lidmi a pohled na Taj z venku mi prijde snad zajimavejsi nez zevnitr.

Pohled na Taj Mahal, ze zahrady, kam jsem se sla projit.
Pohled na Taj Mahal od reky.

Red Fort - ohromna pevnost, kterou jsem tentokrat shledla jen zvenci.

Po nekolikahodinove prochazce, zaslouzeny obed v restauraci, kde mate Taj Mahal jak na dlani. No neni to romanticke?

Mesita, kterou jsem objevila nahodou uprostred mesta.

Opicky u Taj Mahalu. Moc to nechapu, ale vsechny se sebehly k popelu a lovily asi upecene dobrudky, na kterych si pochutnavaly.

Puskar, Jaipur a Bharatpur

Jelikoz jsem jiz v Puskaru a Jaipuru byla, nesla jsem na pamatky, ktere jsem drive navstivila.
Puskar je posvatne a velmi male misto. Takze jsem se jen tak prochazela po ulicich a velmi dobre se tam nakupuje, takze jsem take pridala opet neco malo do jiz tak nabyteho batohu.
Bydleli jsme ve velmi prijemnem hotelu a vecer jsme si pustili velmi znamy film Om Shanti Om.
Prvni den v Jaipuru jsme se sli projit po starem meste, kteremu se rika Ruzove mesto, protoze vsechny budovy jsou ruzove. Ted uz tedy ta barva moc ruzovou nepripomina, protoze to renovuji a mistri inzenyri nekde udelali chybu.......
Meli jsme stesti, protoze se tam konal Festival slonu, ktery je jen jednou rocne a na ktery se sjizdi lidi z celeho okoli. Byla to prehlidka slonu, pricemz se volil ten nejlepe upraveny. Potom spousta pruvodu tradicnich tanecniku, take predvadeli povidky z bible, atd. Dalsi den byl Festival Holi, coz je festival barev. Do jedne hodiny po sobe lidi hazeli barvy a tak jsme radsi nevychazeli z hotelu. Nekdo hral v hotelu, ale ja se tomu radsi vyhnula. Nejak se mi nechtelo z obliceje a obleceni drhnout vselijake zarive barvy. Mimochodem ti, co se zucastnili, jsou jeste ruzovi :-)
Bharatpur je mala vesnicka, ktera ma narodni park prevazne s ptacim osazenstvem. Stravili jsme tam pouze jeden den a vydali se objevovat krasy prirody. V malem chramu jsme videli, jak se krmi zelvy, ktere moc krasy nepobraly a take antilopaka, ktery si pletl jednoho pana s antilopici. No presvedcte se sami na fotkach.

Jaipur - hlavni brana

Jaipur - prehlidka slonu

Jaipur - tohle by mela byt scenka z bible

Vsichni se peclive pripravovali na Holi (festival barev), takze na ulicich bylo snad sto stejnych stanku s barvami.

A takhle slavili nekteri u nas v hotelu. Uplne vpravo je nas "vedouci".

Ridit kolovou rikshu je o hodne slozitejsi nez motorovou..........

Prisaha, ze budu chranit prirodu a neskodit zviratkam v narodnim parku.

Krmeni zelv

Zminovany antilopak

Udaipur – Benatky vychodu

V nedeli navecer jsme prijeli do Udaipuru, coz by melo byt snad nejromantictejsi mesto Indie a take se mu rika Benatky vychodu.
Jsou tu dve jezera. Na jednom je palac, ktery je prestaveny na hotel, ktery bohuzel neni pro nase penezenky, takze bydlime v peknem a utulnem domacim ubytovani.
V Udaipuru travime dva dny, ale je tu tolik aktivit na podnikani, ze jsme si rikali, ze nevime, co podnikneme drive.
Prvni den jsme navstivily (opet skupina starsich, jak jinak) mestsky palac, kde jsme pobyly asi 2 hodiny a take chram, kde se zrovna modlili.
Ja jsem se pak rozhodla, ze pujdu na hodinu kresleni. Ano, kresleni, ctete dobre. Je to tady zname pro svoje malby na platno a tak a je tu spousta umelcu. Takove obchudky jsou na kazdem rohu, takze jsem si rikala, proc to nezkusit. Trvalo to dve hodiny, za ktere jsem vyprodukovala jednoho slona. Muzete se presvedcit na fotce, jestli ze me bude umelec nebo ne….
Vecer jsme se potloukaly ulicemi a navstivily restauraci, ze ktere byl krasny zapad slunce. Dneska rano jsme se rozhodli (ano, i jeden z chlapcu se toho zucastnil) navstivit hodiny vareni. Maminka by na me byla pysna, ze? Trvalo to 3 hodiny, za ktere jsme uvarili 7 jidel, takze az se vratim, prichystam urcite nejake indicke pohosteni. Jen se bojim, ze nenajdu takove koreni a v baglu uz mi opravdu moc mista nezbyva. Ale neco urcite vymyslim. Vecer jsme navstivily Monsoom palac, ktery je na vrcholu hory, z ktereho byl neuveritelny vyhled na cele mesto obklopene horami a pekny pohled na zapad slunce. Natacela se tu Chobotnicka (James Bond).
Zitra vyrazime brzy rano (6 hodin, auuuuu) do Puskaru, ktery je posvatny a neni tam povolen alkohol (nase mladsi populace bude trpet a nebo vynaleznou cestu, jak si alcohol obstarat). Ja uz tam sice byla, ale je to opravdu moc hezke misto, takze se tam tesim.

Pohled na mesto

Palac

Zahrada, kterou jsme take navstivily

Se slonem - pri prvnim kontaktu jsem se opravdu bala (kouknete na ten vyraz :-)

Ale chlapik mi vysvetlil, ze se neni ceho bat a hned jsme byli se slonem kamosi

Vodni palac

Ma hodina kresleni

Muj vytvor

Toto byla predloha

Muj vytvor dle predlohy

Ranni prani pradla u jezera

Hodina vareni

Priprava chapatti

Pohled na mesto z Monsoom palace

Jodhpur - modre mesto

V patek jsme prijeli do Jodhpuru, kteremu se take rika modre mesto. Modra ma slouzit jako obrana proti komarum a take chladicim efektem. Prijeli jsme vecer a jelikoz jsme stravili asi 7 hodin v autobuse, byli jsme unaveni a hlavne hladovi. Ubytovani bylo suprove a meli opet restauraci na strese, ze ktere byl paradni vyhled na cele mesto. Jeste jsem asi nepsala, ze nase skupina 12 lidi se automaticky rozdelila na dve skupiny - mladsi a starsi ucastnici. Bohuzel spadam do te starsi, i kdyz jsem v ni v podstate nejmladsi. Vanessa, se kterou jsem mela puvodne cestovat, spada do te mladsi, ackoliv je vlastne o par mesicu starsi nez ja. Je to ale hrozna sranda a v podstate nam to takhle vyborne vyhovuje. Nase starsi skupina se rozhodla jit na diskoteku a mladsi skupina byla unavena, takze se rozhodli jen tak popijet alkohol v restauraci. Nas pruvodce nas doprovodil do mistni diskoteky, ktera ani jako diskoteka nevypadala. Bylo to tam moc hezke a decentni. Tak jsme si trochu zaradily na evropskou muziku a pak i na indickou. Indove z nas meli povyrazeni. Ale meli tam takove pravidlo, ze pokud tancuji damy, nemuzou se panove pridat, protoze by je mohli obtezovat. Chvili jsme se citily spatne, protoze jsme mely parket jen a jen pro sebe a oni nemohli tancovat, ale pak jsme se vystridali, takze to bylo fer. Byla to ale sranda, sledovat 20 Indu, jak pari na jejich muziku. Druhy den jsme stravily cely po pamatkach. Videly jsme pevnost, ktera opravdu stala za to a kde jsme stravily asi 3 hodiny. Potom chram a take palac, kde se vdavala Lis Hurley (doufam, ze ji nekomolim jmeno). Prosly jsme se po mistnim trhu, kde jsem si koupila indicke boticky a pote si daly opet vybornou veceri na strese. Dalsi den jsme se jiz presouvali do Udaipuru, coz by melo byt nejromantictejsi mesto, tak uvidime...........

Jodhpur - modre mesto
Vez z hodinami uprostred mesta

Pevnost

Bohuzel mi nechtel dat ochutnat, protoze v tom mel opium a ja ho pry nepotrebuji :-)

Chram, ktery slouzi trochu jako hrbitov (jen pro ty vyvolene)

Palac, kde se vdavala Lis Hurley

Trh se zeleninou

Vylet do pouste

Na vylet do pouste jsem se tesila z celeho vyletu asi nejvice a musim rici, ze me nezklamal. Vydali jsme se autem na misto, kde na nas jiz cekalo asi 14 pripravenych velbloudu. Muj se jmenoval Pineapple (ananas) a byl opravdu sladky. Jeli jsme asi hodinu a pul, ale skoro kazdy jiz po pul hodine skuhral, ze ho boli zadek a nohy. Zas az tak pohodlne to opravdu neni L

Dojeli jsme do pisecnych dun, kde na nas cekala parta chlapiku, kteri nam nabidli vychlazene pivo a male obcerstveni. Zacali pro nas varit veceri, ktera byla moc dobra a pote pro nas pripravili postele na spani. Proste komfort, kdo by to v pousti cekal. Po zapadu slunce rozdelali ohynek a prisli umelci, kteri zpivali a tancili a taky nas presvedcili, abychom se k nim pridali. Bylo to super a po veceri jsme se ulozili ke spanku. Nemusim asi popisovat, jaky krasny pohled na nebe to byl. Tolik hvezd a poprve jsem videla dve padajici hvezdy. Rano jsme se probudili pri vychodu slunce, takze nadhera. Pozadala jsem o deku navic, protoze se znam a vim, jaky jsem zmrzlik, takze jsem ani moc netrpela zimou. Po snidani jsme nasedli opet na velbloudy a nastesti trochu kratsi cestou, ktera nyni trvala jen hodinu, jsme se vypravili zpatky.

Byl to opravdu super zazitek, ale myslim, ze to takhle stacilo. Nedovedu si predstavit jet na velbloudu treba i nekolik dni v kuse…….

Nase poustni vyprava

S mym ananasem. Septala jsem mu do ouska, aby me neshodil.

Na mem velbloudovi spolu s Katrin (nejstarsi ucastnice naseho zajezdu).

Po narocne jizde, zaslouzeny odpocinek.

Velbloudi si take museli odpocinout. Vecere byla ocividne velmi chutna...

Proste nadhera

Chlapici, co pro nas varili veceri. Cesti chlapci by se od nich mohli mnohe naucit...

Prichystali pro nas i postel, ktera vypadala uchvatne (skoro jako doma :-)

Muzikanti, kteri pro nas zpivali a tancovali

Takhel vypadala nase vecere