Do Varanasi jsme prijeli rano v 5 hodin. Jeli jsme nocnim vlakem a nas pruvodce nam slibil, ze nas vzbudi. Opravdu nas vzbudil, ale stylem:"Honem, honem, vstavejte, jsme ve Varanasi." Pomerne hekticke a navic jsem nemohla najit muj velky batoh, z cehoz jsem nebyla dvakrat nadsena, protoze jsem si uz zacala myslet, ze ho jiz nikdy neobjevim, kdyz mi pruvodce oznamil, ze jeden bagl jiz nekdo odnesl. Nastesti to byl muj.
Vyuzili jsme toho, ze jsme prijeli tak brzy a jeli se projet na lodce pri vychodu slunce. Je to pekny pohled na Gangu. Lide se v ni myji, cisti si zuby, plavou, perou pradlo a take pohrbivaji.
Kupodivu to ani nesmrdi, coz teda moc nechapu.
Potom jsme bohuzel museli cekat 4 hodiny na nase pokoje, protoze jeste nebyly pripravene. To jsme teda trochu penili, ale co uz. Pote jsme se sli projit po meste a na trh, jako obvykle. Nasli jsme peknou restauraci, kde jsem si dala turecke jidlo, ktere me uchvatilo. Vecer jsme jeli opet na lodce a pousteli jsme po vode svicky, pricemz jsme si mohli neco prat. Na brehu se lide modlili a predvadeli ruzne kousky s ohnem (to k obradu patri).
Druhy den jsem se sla projit po schodech, ktere vedou do vody a ktere se vlecou 6 kilometru. Pri tom vedru co tu je, jsem zvladla asi jen kilometr. Bylo to ale velmi zajimave a potkala jsem chlapika, ktery mel spalovaci spolecnost a vysvetlil mi, jak to vlastne vsechno probiha. Mimochodem ke spaleni tela potrebujete asi 360 kg dreva.
Na obed jsem zasla opet do oblibene restaurace a dala si dalsi turecke jidlo, mnam.
Pote jsem se vydala na trh a zpatky do hotelu. Vecer jsem navstivila chram, ktery vlastne ani jako chram nevypadal, ale aspon jsem se prosla. Vecer jsem se sla projit opet podel reky a videla spalovani tel od zacatku az do konce. Je to nepopsatelny pohled a popravde jednou stacilo.
Treti den rano jsme se vydaly do buddhistickeho chramu, kde byl buddhismus zrozen. Cesta trvala pomerne dlouho a tak jsme mohly videt ruzne tvare Varanasi. Bohuzel jsme zjistily, ze tu nechybi ani nakupni centrum v cele s McDonald.
Varanasi bylo rozhodne zajimave misto se zvlastni atmosferou, ktera bohuzel nejde vyfotit a nejde popsat. Musite prijet osobne, abyste zjistili, co tim myslim....
Varanasi rano kolem seste hodiny.
Ranni ceremonie
Koupani Indu v rece Ganga
Varanasi - schody, ktere se vlecou 6 kilometru podel Gangy
Nase svicky, ktere jsme pousteli do Gangy
Take jsem si prala 2 veci a poslala dve svicky po Ganze. Zjistila jsem, ze jsem pomerne skromna, protoze ostatni jich poslali aspon kolem peti az deseti.
V nemecke pekarne maji i bile rohliky, ktere stoji kolem 4 Kc.Jelikoz jsem si zvykla na indickou stravu, tyto rohliky jsem ani neotestovala :-(
Chram buddhismu
Žádné komentáře:
Okomentovat