Na ruce je to po tydnu dole :-(
Ale na noze to vypada porad dobre. Do meho navratu to vsak asi nevydrzi, takze aspon obrazek :-) V patek jsme se vydali na vylet do Stare Goy, ktera byla vlastnena Portugalci a tak je zde jejich vliv velmi zretelne videt i nyni.
Rozhodli jsme se podivat na divoke delfiny. Meli jsme stesti, videli jsme hned ctyri najednou jak si hezky plavou uprostred more. Muj zaludek sice na rozbourenem mori moc spokojeny nebyl, ale prezila jsem ve zdravi a byl to opravdu krasny pohled.
sobota 5. ledna 2008
Vanoce a Silvestr v Indii
sobota 24. listopadu 2007
Pracovni zkusenost
pátek 16. listopadu 2007
Raj na zemi
Uz je to tak, objevila jsem raj na zemi. Kdyz se rekne Indie, kazdy si predstavi spinu, spousta krav, opic, velbloudu, nerizeny provoz a podobne veci. Skoro nikdo si asi nepredstavi plaze, ktere nemaji konkurenci a zarucuji tak svym navstevnikum skutecny raj na zemi.
Minuly vikend jsem mela tu cest jeden z techto raju navstivit. I kdyz cesta trvala asi kolem 14 hodin a pripadala jsem si spis jak na horske draze nez v aute, stalo to za to. Vybrali jsme si pravou dobu, protoze tam nebylo moc lidi. Ceny byly neuveritelne levne. Spali jsme v takovych chatkach, ktere sice nebyly moc ciste, nachazelo se tam spousta pavouku a jesterek, takze jsme si trochu i zakricely, ale prespat se tam dalo. Chatka stala 150 rupii pro 2 osoby, takze si to vydelte dvema na ceske J
Jidlo bylo vynikajici. Uzivala jsem si rybich pochoutek jako nikdy. Skoda, ze jsme tam stravili jen 2 dny. Ale lepsi zazit raj aspon na chvili nez se tam nedostat vubec...........
Pripojuji nekolik fotek jako dokumentaci.
úterý 6. listopadu 2007
Dalsi zazitky
Ale jelikoz vas jiste zajima, jak se tady mam, tak se budu snazit psat I nadala, I kdyz to uz nebude asi tak casto.
Takze co jsem zazila a jeste neuverejnila……..
Mysore
Mesto, ktere se nachazi 150 km od Bangalore, takze kousicek. Pronajala jsem minibus pro 8 lidi a modlila se, aby ridic prijel, protoze jsme vyrazeli v sobotu v 5 rano. Samozrejme ridic nikde, takze po zavolani jsme opravdu zjistili, ze ma jeste pulnoc. Nejvic me stvalo, ze jsem mohla jeste spat L ale prijel velmi rychle, takze to dobre dopadlo. Mozna si rikate, proc jsme jeli tak brzo. Kdyz chcete, aby cesta trvala 3 hodiny misto 5 hodin, tak je to proste nezbytne. Navic tam byl festival a dostala jsem informaci, ze tam bude pruvod se slonama v pul devate rano. Bohuzel tato informace byla mylna, ale aspon jsme meli cely den na prohlidku mesta. Vyjeli jsme na Chamundi Hills, kde byl chram a takovy mensi trh. Atmosfera byla super, takova indicka…
Potom jsme jeli do dilny, kde vyrabi drevene vyrobky, do nekolika obchodu, navstivili jsme vystavu kvetin a hlavne palace, ktery je hodne znamy a stal opravdu za to.
Potom jsem vycetla, ze bude saxofonovy koncert a chtela tam jet, takze jsem vsechny organizovala a byla nastvana, protoze jsme to nestihali. Potom, co jsme dorazili k autubusu, jakoze vyrazime, mi ridic sdelil, ze se tam nedostaneme, nebot potrebujeme listky. Tak to se to ve me trochu penilo, ale co jsem mohla delat. Kazdopadne jsem si rikala, ze se o tom chci presvedcit na vlastni oci a ukecala ho, abychom se tam jeli podivat a videli aspon ten palac, ve kterem se to melo konat, zvenku. A dobre jsem udelala. Pouceni nad pouceni :”Nikdy never Indovi, I kdyz to zni opravdu presvedcive.” Predstaveni bylo otevrene verejnosti a nemuseli jsme mit ani listky. Vyslechli jsme si saxofonovy koncert a pote prislo I na tance. Bylo to hodne zajimave, ale po hodine jsem si zacala rikat, ze by to mohlo skoncit. Potom jsme jeli znovu k palace, protoze v noci je jednu hodinu cely posety malyma zarovkama. Opravdu nadhera! Neco jako Vanoce u nas J
Modni prehlidka
Jelikoz je nas kamarad modni navrhar, vzal nas na modni prehlidku. Byl to spis takovy prehlidkovy tyden, protoze to trvalo od stredy do soboty. Streda byla opravdu vyborna. Sice se nebylo az tak na co divat, protoze modelove nebyli nic moc, ale party potom stala za to. Byla totiz v Bangalorskem palace a tam se jen tak nekdo nedostane. Dalsi dny to sice bylo zajimave, ale prvni den byl stejne nejlepsi. Pripadala jsem si jako v jinem svete. Byla jsem predstavena vsem modelum, dokonce jsem poznala herce bolywoodskych filmu. Takze slecna VIP.
Narodni park Bandipur
V patek rano jsme se vydali do narodniho parku Bandipur, ktery je tady vyhlaseny. Rozhodli jsme se jet autem, protoze je to pohodlnejsi a muzete se dostat kam chcete, ale uz si to ani nemyslim. Stravili jsme na silnici 7 hodin, takze jsme na misto dorazili v 5 vecer. Ubytovani bylo mile. Pripadala jsem si jako u babicky na vesnici. Meli tam detske hriste s houpackama a husy, ktere nebylo moc prijemne rano poslouchat.
Prvni vecer byla uz skoro tma, takze jsme se sli projit jen k rece. Druhy den jsme vzali auto a jeli se podivat na vodopad a blizkou vesnicku. Vsechno bylo zelene a clovek si tam aspon poradne odpocinul. Odpoledne jsme jeli na safari a chteli se projet na slonovi, ale bohuzel ten uz byl objednany a nebylo misto. Vyuzili jsme tedy aspon autobus, ktery vas vezme dovnitr lesa a muzete videt ruzna zvirata. Videla jsem konecne divokeho slona s miminkem, spoustu danku, divokych prasat a pavu. Potom jsme objevili misto, kde slony trenuji a videli jsme krmeni, takze to bylo hodne zajimave.
Tenhle vikend byl hodne prijemny, ackoliv jsem nevidela az tak nic noveho, ale poradne jsem si odpocinula od velkomesta, coz jsem opravdu potrebovala.
středa 10. října 2007
Vylet k mori
Jelikoz nekteri party maniaci chteli jeste predtim jit na party, planovali jsme vyrazit v patek o pulnoci. Nejenom Indove jsou zpomaleni, takze jsem vyrazili az v jednu hodinu rano. Ono zorganizovat 22 lidi da opravdu zabrat. Cesta byla docela v pohode, ani to moc nehazelo, ridic nepoustel silenou hudbu a netroubil az tak moc. Kolem sedme hodiny jsme se blizili k onomu mistu. Bohuzel jsme jaksi bloudili, takze na misto jsme dorazili kolem desate. Hladovi jsme se odebrali najist, coz nebylo uplne jednoduche a museli jsme jist hranolky nebo sendvice, protoze nic jineho nebylo k dispozici. Ja zvolila banany, ktere jsou tady moc dobre a sladke. Potom jsme vyrazili na plaz. 22 belochu mezi Indama nebyl uplne nejlepsi pohled a tak jsme se s Jo rozhodly oddelit a jit trochu dal po plazi a objevovat opravdovou Indii. Nasly jsme uzasne musle, takove, za ktere u nas zaplatite majlant. Bohuzel se pry nesmi dovazet, takze se budu kochat jen tady. Videly jsme, jak lovi ryby a potom je susi na pisku. Trochu mi to pripominalo suseni sena, taky je obracely, aby brzy vyschly. Ve vesnicce jsme koupily susenky za 3 rupie (tedy 1,5 Kc). Bohuzel se v mori nedalo uplne plavat, protoze vlny byly tak silne, ze jste do nich mohli akorat tak skakat a nic vic. I kdyz jsem se pokousela vlny ustat, byly silnejsi, takze jsem byla neplanovane cela mokra. Vecer jsme se vydaly s Jo do mesta a navstivily mistni trh, ale nic jsme nekoupily. Maji trochu jiny styl oblekani nez v Bangalore. Druhy den rano jsme se vydaly do francouzske casti Pondicherry. Je to az neuveritelne, jak jedno mesto muze mit dve uplne rozdilne casti. Francouzska cast byla opravdu cista, bile budovy, francouzska architektura, prazdne ulice atd. Vubec jsme si nepripadaly jak v Indii. Jen to teplo bylo opravdu znicujici. Tipla bych to na takovych 35-40 stupnu, uff. Odpoledne jsme planovali vylet do prilehle vesnice, kde je nejvetsi krystal nebo neco podobneho. Nekteri odjeli na skutrech, ale my s Jo jsme nechteli riskovat docela nebezpecnou skutrovou jizdu a rozhodly jsme se pockat s tremi dalsimi na nas pronajaty autobus. Bohuzel ridici byli na obede a tak jsme cekali dve hodiny nez prijdou. Ukazalo se, ze nejsou ochotni nas vozit po meste. Stejne v te dobe jsme jiz chteli jen na plaz, abychom z toho neco meli. Takze dalsi hodinu jsme stravili hadanim a premlouvanim ridicu. Byla to docela zabava az na ten ztraceny cas. Vysledek po trech hodinach cekani byl takovy, ze si vezmeme riksu. Po peti minutach prisel prece jenom ridic a rekl, ze nas tam odveze. Nevim, co ho primelo k tomuto aktu, ale my jsme byli spokojeni, ze budeme na plazi. Ja jsem se snazila pouzit tvrde vyjednavaci techniky typu Jestli nas tam neodvezete, tak tohle je posledni business, ktery jsme spolu udelali, ale bohuzel to na ne nejak nezabiralo (nebo mozna jo, kdyz pak prisli?). Kazdopadne tohle uz zazit nechci. Bezmoc je docela casty pocit v Indii. Ale stalo to za to. Rozhodli jsme se navstivit resort, coz je budova, kde muzete jist a mate pristup k mori, jehoz plaze jsou trochu klidnejsi nez ty ostatni. Byla to opravdu krasa. Plavat se opravdu nedalo a ani jsme nemeli plavky, protoze jsme jiz vecer odjizdeli, ale mohli jsme se aspon kochat. Jako dukaz prikladam nekolik fotek. A uz se tesim, az zase navstivim nejake plaze.