Dny volna

Ke svemu prekvapeni jsem tedy mela necekane dva dny volna, kdy jsem mohla omrknout, jak to tady funguje a co me asi tak ceka. Jelikoz jsem predesle noci spala opravdu malicko, vyspavala jsem az do pul dvanacte (a to mi dokonce ani nevadil ten hluk z ulice, ktery mi ted uz bohuzel v noci vadi  ). Pote me vzbudil telefon. Volal jeden z AISECaru, ze se o me dneska postara a co chci delat. Dohodli jsme se, ze me provede po okoli a ukaze mi, kde vybrat penize. Rekl, ze prijde za hodinu. No, asi nikoho neprekvapi, ze z hodiny byly dve a pul hodiny, ale to je tady proste normalni.Uz nikdy si asi nebudu stezovat na cekani na VSE, protoze ve srovnani s Indii to zadne cekani neni. Ale hlavne, ze dorazil. A nebyl sam. Privedl noveho trainee ze Singapuru, ktery byl v Indii prvni den a vypadal taky trochu ztracene. Prvne jsme se sli najist do hotelu, kde byl buffet, takze jsme si mohli nabrat co jsme chteli a kolik jsme chteli a na zaver jsme si mohli dat I zmrzlinu. Kazdopadne jak jsem si myslela, ze to bude levna zalezitost, tak to teda neni. Za tento obed jsem dala asi dvakrat vice nez davam v Praze. Ale bylo to zase bezpecny a hrozne dobry, takze to za to stalo. Potom jsme sli vybrat penize, coz taky nebylo uplne snadne, protoze ne vsude akceptovali Visa kartu. Ale nakonec se podarilo pouzit bankomat, takze hlady neumru 
Jelikoz jsme prochazeli kolem obchodu, kde se delaji fotky, rozhodla jsem se, ze se necham vyfotit, protoze me dve fotky, ktere jsem si privezla, jsem uz rozdala. Indove totiz chteji fotky uplne na vsechno. Takze jednu jsem dala domacimu pri podepisovani najemni smlouvy a dalsi pri kupovani simkarty a vyrizovani telefonu. To byl ale zazitek! Zavedli me do takoveho sklepa, kde meli na zdi sedy koberec a jednu zidlicku. Pan me fotil asi desetkrat, tak jsem si rikala, ze si treba budu moct vybrat, jako je to u nas. Jenze pak tam jeste blejskal na prazdno a pak me tam posadil jeste jednou a to uz byl ten spravny pokus, kdy mu to blejsko a vyfotilo zaroven. Za pet minut jsme si pro to meli prijit. Fotky jsou moc pekne, ale krome hlavy tam mam jeste pulku tela a navic to nejsou pasove formaty, ale nejaky nespecifikovatelny rozmer. Za 12 vetsich a 6 zase miniaturnich fotecek jsem dala 40 Kc. No, nekupte to. Jen doufam, ze ten rozmer je indicky a budou mi ho tady akceptovat. Pak jsme jeste skocili na kafe do italske kavarny. Bylo to ale nadherny prostredi mezi palmamy venku, takze parada. Jelikoz se uz zacalo stmivat, snazili jsme se sehnat riksu. To ovsem neni tak lehke, jak jsem si myslela. Oni si totiz panove trochu vybiraji a pokud to neni dostatecne dlouha vzdalenost, proste vas odmitnou. Takze jsme nakonec sli do takove budky, kde si to predplatite a cekate v rade, az prijede pro vas riksa. Je to sice dvakrat drazsi, ale je to jistota.

V patek jsem si opet pospala, I kdyz bych tomu nerikala do zlatova. V noci jsem kvuli hluku a teplu nemohla spat a ani rano to nebylo lepsi. Pak jsem sla poprve sama prozkoumat okoli. Sla jsem do blizkeho obchodu, abych si koupila veci, ktere mi chybeli a nejake jidlo. Opet se mi protaceli panenky nad tema cenama. Importovane zbozi je totiz hrozne drahe. Je na nem 150% dan, takze asi tak. I kdyz porad je to tak na stejne urovni jako doma, takze to jde, ale kde je sakra ta zminovana levna Indie? Pak jsem nasla uspesne internetovou kavarnu, ze ktere jsem psala vcera I dnes a kde je internet za 5 Kc na hodinu, takze pohoda. Potom jsme sly se spolubydlici na veceri, ktera uz byla docela levna a hlavne moc dobra. Muj zdravotni stav je prekvapive docela v pohode. Tak uvidime,kdy to zacne. Pak jsme jeste prochazely kolem Scherlock Holmes Clubu, tak jsme zapluly dovnitr. Holky, to by se vam libilo. Sami chlapi. Do klubu totiz vetsinou holky nechodi a jsou drzeny doma hodne zkratka. Takze diky bohu, ze zijeme v CR. Pivo je tu asi dvakrat drazsi nez ta vecere  Male pivo stoji asi 25 Kc, takze luxus, ze? Hrali tam ale super. Evropske songy, oldies a tak, takze jsem si pripadala jako doma.

Jinak je docela blbe, ze je tu tma jiz v sedm hodin a to bych nikde nemela chodit sama, takze nevim, co budu delat po vecerech. Ale to se urcite vymysli. Dneska se pujdu kouknout na takovy bazar a vecer na rozluckovou party se Standou (Cech, ktery tu byl jeden mesic v AIESEC).
Pro dnesek to bude asi vse. Doufam, ze v praci budu mit spojeni a budu moc psat.