Indicka byrokracie aneb tohle bych neprala ani uhlavnimu nepriteli

Jak nazev napovida, indicka byrokracie neni prochazka ruzovym sadem. Ono ani u nas to neni nic moc zabavneho, ale tohle je tak desetkrat horsi.
Takze hezky od zacatku....
Jelikoz budu v Indii vice nez 6 mesicu, potrebuji se registrovat u indickych uradu (neco jako cizinecka policie). Tato procedura se musi uskutecnit do 14 dnu od prijezdu, jinak se potom plati 30 USD. AIESEC by pri tomto procesu mel asistovat, ale je to porad jen Indie, takze tato organizace obcas selhava. Kazdy mi rikal, at tam jdu co nejdrive, protoze to obcas vezme i vice dnu, nez se proces podari. Protoze AIESEC porad nemel cas, rozhodly jsme se s moji spolubydlici vzit indicke urady do svych rukou a vydat se tam na vlastni pest.
1. navsteva uredniku
Dorazily jsme uspesne na misto a docela v klidu nasly i pekne spinavou kancelar. Teda spise stolecek, za kterym na zidli sedel takovy moudre vypadajici uz trochu vice prosedively Indian. Kouknul do pasu a rekl: "Ted se nemusite registrovat." Spolubydlici se chtela registrovat dobrovolne, protoze to potrebovala kvuli internetovemu pripojeni, ale to v Indii nepripada v uvahu. Mne rekl, ze staci prijit v lednu, protoze stejne nevim, jak dlouho tu zustanu a treba to ani tech 6 mesicu nebude. Tak jsme se s nim zacaly trochu hadat, ze to urcite musi byt do 14 dnu, protoze je to vsude napsane a ze tu urcite budu vice nez 6 mesicu, takze to chci udelat ted. On si porad mlel svou a rikal at prijdu az v lednu. Jelikoz jsem nechtela zbytecne platit a mit to z krku rovnou, nepolevila jsem a stala tam, az mi teda zacal davat milion papiru, ktere musim donest. Potvrzujici dopis od spolecnosti mu neprisel prilis konkretni, takze mi EMC muselo vydat novy papir plus financni prohlaseni.
2.pokus
Sesbirala jsem vsechny mozne dokumenty, coz nebylo vubec lehke. Nejhorsi bylo dostat dokumenty od spolecnosti. AIESEC me vzal k notari, ktery mi dal na to financni prohlaseni od spolecnosti zlatou medaily, ja vyplazla 300 rupek a jeli jsme za jinym AIESECarem, ktery me mel vzit do registracni kancelare. Tvrdili mi, ze by dopis od notare mel stacit (plus kopie pasu a potvrzeni ubytovani). Na jednu stranu jsem byla rada, ze to muze jit tak hladce, ale na druhou stranu jsem byla nastvana, ze jsem musela shanet vsechny tyhle dokumenty a nakonec to nebylo potreba. No, rikala jsem si:”V tomto pripade se proaktivita opravdu nevyplatila.” Ale co uz, treba se mi ty dokumenty budou hodit priste a hlavni je, ze ted ten proces pujde hladce. Uspesne jsme nasli druheho AIESECare, ale po prichodu na misto jsme zjistili, ze maji do 14:30 pauzu na obed. Jelikoz jsem byla hladova, vratili jsme se opet na misto setkani, kde bylo obchodni centrum a sli jsme se najist. Pri dojidani docela dobreho indickeho obidku mi muj doprovod sdelil, ze ma problem. Nekdo z rodiny mu volal a musel ihned domu. Hmm, tak jsem se rozhodla vzit veci opet do vlastnich rukou a rikala si, ze kdyz budu potrebovat jen ty tri papiry, tak mi to prece musi dat. Prisla jsem konecne na radu a pan po me chtel vsechno. Bohuzel jsem to nemela serazeno podle jeho predstav, takze me poslal na konec fronty, abych si vse seradila nez se podiva, jestli mam vse, co potrebuji. To uz se ve me zacala varit krev, ale budiz. Kdyz jsem prisla podruhe na radu, tak nasel jeden papir, kde nebyla ofocena druha strana. I kdyz jsem mu rikala, ze na druhe strane nic neni a ze to vlastne neni potreba, nepomohlo to. Poslal me do Xeroxu tuto chybu napravit. Jeste predtim mi ale zkontroloval vsechny papiry a rekl, ze pak uz to bude v poradku. To me nakoplo a tak mi ani nevadilo, ze to musim jit okopirovat. Plna ocekavani jsem se vratila, vystala opet frontu a pak mi chlapik oznamil, ze potrebuji ofoceny pas meho sefa. Tak tohle me teda dostalo. Snazila jsem se argumentovat, ale na jeho argumenty typu “Ja to tady delam kazdy den, madam, tak mi nerikejte, co je potreba, protoze ja to vim nejlepe” jsem opravdu nemela slov. Takze po druhem neuspesnem pokusu jsem se vracela do firmy a zadala sefa o kopii pasu. Slibil, ze to druhy den bude.
3.pokus o prekonani indickych zabednencu
Rano jsem jela hromadnym autobusem do firmy, abych si vyzvedla sefovu kopi pasu a mohla opet jet na cizineckou policii. Docela efektivni zpusob, ale co uz. Sef mi oznamil, ze jeho pas je v Singapuru, protoze tam potrebuje dat razitko (fakt nechapu, co to ma byt, ale patrat po tom nehodlam) a ze ho bude mit pro me vecer. Na to jsem odpovedela, ze to potrebuji ihned, protoze dnes je posledni mozny den registrace a at mi da jiny dokument. Byl hrozne mily a ofotil mi ridicak. Dokonce mi poskytl firemni vuz, ktery me tam odveze, abych nemusela jet riksou. Hmm, takovy servis. Byla jsem jak kralovna v klimatizovanem voze, ktera projizdi chudou Indii. Rikala jsem si, ze tento dukaz evidence musi vyjit. AIESECar, ktery den predtim selhal se nabidl, ze tam na me bude cekat a pomuze mi. Snazila jsem se mu dovolat, kdyz tam nestal, ale bohuzel mi jaksi nezvedal telefon. Pustila jsem se tedy do toho sama. S usmevem na tvari jsem odevzdala dokumenty chlapikovi, ktery vyndal kopie toho ridicaku. Ja jsem se ho ptala:”Takze tohle nakonec nebylo potreba?” a myslela jsem si, ze si ze me minuly den jen utahoval. On na to odvetil: “Ale ne, madam, tohle je nespravny dokument. Vcera jsem vam rekl, ze chci pas nebo jiny dokument potvrzujici, ze vas sef je Ind.” Upssssssss. Snazila jsem se mu vysvetlit, ze sef pas ted nema u sebe, ale on trval na svem. Jeste mi rekl, ze by stacil potvrzeni o existenci spolecnosti. Nastesti mi dal sef telefon, takze jsem mu volala, ale marne. Napsal mi, ze je na meetingu a jestli neco potrebuji. Pak slibil, ze zavola za 10 minut. Po 30 minutach bohuzel stale nevolal a tak jsem to zkousela znovu. Za 10 minut volal nekdo z jeho podrizenych a snazili se mi pomoci. Zjistili jsme, ze nejlepsi cesta je sehnat potvrzeni o existenci spolecnosti, ktere nekde budou mit. Nasli ho a ted uz zbyvalo jen ho dorucit na me misto. Planovali poslat nekoho, kdo to k nam doveze, abych si to mohla vyridit. Pro jistotu jsem se jeste sla chlapika dovnitr zeptat, jestli tohle opravdu bude stacit a rekla mu, ze to spolecnost doruci. A v ten moment me chlapik opravdu prekvapil. Doporucil mi totiz, abych sla naproti do Xeroxu, kde maji fax a rekla EMC, at to odfaxuje. Tohle byl opravdu spasny napad, takze jsem musela dedulovi v duchu podekovat. S faxem to sice neslo uplne hladce, jak se dalo ocekavat, ale nakonec byl dorucen a ja mela vsechny dokumenty. Jupiiiiiiiiii. Pan se me ptal, jestli jsem ted happy, kdyz jsem prosla a ja se ho jen ptala, ale tohle asi jeste neni vsechno, ze? Na tuto otazku mi neodpovedel a jen se usmival pod svym knirkem. Opravdu to jeste vsechno nebylo. Tento chlapik vsechny dokumenty podepsal, ale muselo to byt jeste podepsano chlapikem vedle neho ,ktery byl zrovna mimo sve misto. Mela jsem tedy pockat 5 minut, nez se vrati. Sice to bylo trochu dele, ale konecne jsem mela dokumenty podepsane a mela jsem jit zase do jine mistnosti. Nastesti jsem se tam zdarne protlacila trochu evropskym zpusobem a mela jsem jit zase k jine prepazce. Tam si vzali dokumenty a pas a rekli, at se posadim. Jelikoz to bylo pul hodky pred poledni pauzou, modlila jsem se, at to stihnou, protoze cekat dalsi hodinu jsem fakt nechtela. Bylo to docela rychle, ale k memu prekvapeni to jeste neni vsechno. Dali mi sice takovy papir a pas, ale rekli, at prijdu druhy den ve ctyri hodiny, abych si vyzvedla mou registraci. Takze zitra opet navstivim tento tak jiz znamy urad, abych byla konecne registrovana. Muj ridic mi navrhl, ze zitra me opet odveze, tak doufam, ze to sef povoli.
To je cela story registrace (teda aspon doufam), protoze jinak bych snad uz nektere urednicky uskrtila.