Tak konecne sedim v internetove kavarne {tedy spis v takove spinave mistnosti se spinavymi asi 15 pocitaci} a muzu napsat sve zazitky a pocity do dnesniho dne.
Takze hezky od zacatku...........
Den 0 - tedy den plny cekani a cestovani (14.srpna 2007)
Z Prahy jsem odlitala kolem 7. hodiny rano a z hodinku jsem byla ve Frankfurtu. Rikala jsem si, co tam budu delat ty 3 hodiny co mam na prestup. Ale diky klucinovi, ktery mi u checkinu na Ruzyni sdelil, ze si musim svuj bagl pohlidat a v podstate si ho vyzvednout uz ve Frankfurtu a sama poslat dal, jsem mela opravdu co delat. Frankfurt je docela velke letiste a ja samozrejme netusila, kam jit. Byly dve cesty. Jedna projit kontrolou s pasem a druha pokracovat do jineho terminalu. Jelikoz jsem chtela letet dal, tak jsem vybrala dav jdouci druhou cestou. Dokonce se tam jezdi takovym metrem mezi terminaly, takze jsem tam nakonec vlezla a seznamila se s pani, ktera asi jedina mluvila cesky a taky nevedela kam. Ona ale letela do Ciny a drzela se sikmookych, takze sla dobre. Ja jsem asi po ctvrthodine zjistila, ze tato volba spravna nebyla a musela jsem se vracet. Zkusila jsem tedy projit pasovou kontrolou s tim, ze jsi tu pro ten muj bagl. Sedel tam sice moc hezky mlady muz, ktery ovsem kdyz zjistil, ze jsem prilitla z Prahy a to asi uz pred hodinou, udelal jenom upppps. No co, rikala jsem si, tak jsem se proste zapomnela a ten bagl nekde bude. No, samozrejme na tom pasu a ani vedle opravdu nebyl. Takze jsem se sla zeptat na ztraty a nalezy. Chteli videt takovy ten listek od batohu a pak mi pro me prekvapeni sdelili, ze neni ztraceny, ale ze mi ho dopravi az do Bangalore. Jupiiiiiiiii, to byla radostna novina. Ted uz jsem se na letisti pohybovala jako doma. A vlastne diky mylne informaci od ceskeho mladika jsem se ani nenudila :-}
Z Frankfurtu jsem letela do Bahrainu spolecnosti Gulf Air. Tak to byl ale komfort. Byly pouze dve sedacky vedle sebe, meli pro nas jiz pripravene deky a polstarky a hlavne tam byla velika obrazovka, kde ukazovali, jak jsme jeste daleko, kolik je tam stupnu, jakou rychlosti letime a tak. Tohle je asi docela standard, ale co me sokovalo byly male obrazovky zabudovane do sedacek, takze jsem mohla sledovat film Shrek 3 uplne krasne jako doma televizi. Potom nam prinesli jidelni listek, ktery vypadal jak z nejakeho hotelu. Takze timhle letadlem bych klidne litala porad. V Bahrainu jsem cekala 5 hodin, coz bylo asi to nejhorsi, protoze se mi chtelo spat, byla jsem unavena a uz me nebavilo byt sama. Nakonec jsem pro techto dlouhych 5 hodin zvolila nasledujici program:
- brouzdani po letisti - 10x
- otevreni knizky o Indii - 8x {z toho asi 3x jsem se vazne zacetla}
- snaha vymenit si penize za ty jejich - 2x {pak jsem to vzdala}
- poslouchani hudby - 4x
- navsteva zachodu, ktery stal opravdu za to - 2x
- modleni se, aby to utikalo rychleji - asi 100x
Nakonec jsem to ale prezila a uspesne nastoupila opet ke Gulf Air. Bohuzel jsem ocekavala uplne stejne letadlo s obrazovkami v sedackach, coz nebylo moudre, protoze jsem byla zklamana. Ale zase tam bylo vice mista pro nohy a servis byl opet moc dobry. Behem letu jsem spala asi 2 hodiny a do Bangalore priletla neco pred sedmou hodinou 15.srpna.
Žádné komentáře:
Okomentovat