A huraaaaaa do prace

Tak konecne nastal ten tolik ocekavany den, kdy jsem byla zasvecena do taju prace v Indii. Vecer jsem se snazila najit na mape, kde ze to vlastne budu pracovat. Vysledek me nijak nepotesil, protoze jsem zjistila, ze to bude pekne daleko. Vlastne jsem to na mape ani nenasla, takze nezbyvalo se nez modlit, aby to bylo co nejblize. Kousek jsem se svezla se spolubydlici a pak jsem cekala, ze me vyzvedne AIESECar. Prijel pomerne vcas, jen asi se sedmiminutovym zpozdenim (a to jen proto, ze jsem mu jeste vecer volala, ze je to opravdu dulezite a at se snazi byt presny). Hned jak prijel, tak jsem se zhrozila, protoze prijel jak jinak nez na sve motorce. Jeste jsem nepsala, ze tady jezdi na motorce uplne kazdy. Ridici maji helmy (nove narizeni vlady) a spolujezdci ne. Holky za ridicem jezdi jako damy na koni ve stredoveku hlavne z toho duvodu ze v sari by to rozkrocmo neslo. Ja samozrejme jezdim obkrocmo a kdyz je tma tak pouzivam i evropske drzeni kolem pasu. Asi si dovedete predstavit (teda asi jenom zenske, chlapi tohle asi nikdy nepochopi), ze hodina stravena v koupelne nad upravou vlasu a make-upu prisla v nivec. Vypadala jsem jako Brigitte Jones, kdyz ji vitr odfoukl satek. Ale hlavne ze jsem to prezila a prisla jsem pomerne vcas. Prisel pro me sympaticky chlapik, coz je muj nadrizeny a jmenuje se Om. Chvili jsme si povidali a pak me tak ruzne vodil po firme a seznamoval s lidmi. Pak musel na nejakou schuzku, takze me nekomu hodil a kdyz I ten musel pryc, tak me zase dal na starost nekomu jinemu. Pripadala jsem si jako horka brambora, ale jinak to bylo docela fajn. Dokonce me vzali s sebou na obed. Takze jsem sedela mezi trema chlapama (sami manazeri) a obedvala s nima. Chtela jsem se blysknout a tak jsem jedla jednou rukou, jak to vsichni delaji. Ani jsem si neuvedomila, ze ostatni ji ryzi lzici jenom ja vypadam jako prase, protoze to jim rukou. Dneska uz jim jako spravna Evropanka a pouzivam lzici. Po obede to uz bylo horsi. Posadili me do ctvrteho patra, I kdyz zbytek HR je na patre druhem. Ale musim rict, ze jejich open space je mnohem prijemnejsi nez jsem zazila. Mam svuj rohovy stul a dokonce takovou tabuli, kam si fixou muzu psat co potrebuji. Mista je dost a hluku taky moc nenadelaji. Rekli mi, ze pan z IT prijde a pripravi mi pocitac. Kdyz po hodine nesel, tak jsem vyhledala IT a zeptala se, jestli o me vi. Samozrejme, ze vedeli, ale asi meli jeste dulezitejsi veci na praci a tak neprisli ani za dalsi hodinu. Mezitim jsem si aspon hezky popovidala s jednim klukem a popijela kavu, caj, colu, sprite, fantu a jedla ctyri druhy susenek (tohle vsechno tady mame zadarmo J, takze to jakztakz uteklo. Ale po dvou hodinach cekani mi teda uz fakt dosla trpelivost a volala jsem jedne holcine, jestli nechce s necim pomoct a tak. Rekla, at prijdu a poslala me za sefem. S nim jsme aspon probrali nejaka pravidla a na co se budu orientovat a pak se mi omlouval, ze to tak dlouho trva. Nasel nahradni reseni a poslal me do knihovny, kde je jeden volny pocitac pro vsechny. Teda puvodne me chtel poslat domu, ale ja se zeptala, jestli prece jenom nemaji nekde volny pocitac, ze bych si cetla neco o firme. Zeptala jsem se taky na transport, ktery mi mela firma zajistit. Z puvodne AIESECem zminovaneho taxiku, ktery me mel vozit domu a do prace z toho byl firemni autobus, ktery rozvazi lidi. Odjizdi az v pul sedme a rano me vyzvedava ve ctvrt na devet. Autobus je docela pohodlny, ale bohuzel misto v pul sestet jsme vyjeli skoro az ve trictvrte na sest a doma jsem byla az kolem osme. Cesta mi trva opravdu dlouho a zacinam premyslet, ze si najdu blizsi ubytovani. Na druhou stranu se mi ten byt hodne libi a spolubydlici jsou fajn, takze uvidim. Autobus stavi asi 3 minuty od bytu, coz je super, takze aspon nejaka vyhoda.
Dnes jsem druhy den v praci a I kdyz to tak nevypadalo, budu mozna moct obcas napsat par radku. Sice pisou v jejich prirucce, ze to sleduji a ze je to zakazane, ale kdo nic neriskne, ma smulu. Dopoledne jsem byla opet v knihovne a pak ve dvanact jsem mela mit schuzku se sefem. Cekala jsem na nej pul hodky a pak prisel a omlouval se, ze mel schuzku. Sli jsme na obed a ze to probereme po obede. A svete div se. Opravdu jsme po obede sli na me misto do ctvrteho patra a cekal na me pocitac. Wow. A pak na me vybalil, co ode me chce. Takze jsem dostala svuj prvni projekt a mam udelat jakousi analyzu a potom navrhnout doporuceni a zmeny. Cas mam do pondeli do vecera, tak uvidime. Je to docela narocne, protoze cely den budu jen cist a cucet do pocitace. Obavam se, ze jak jsem ocekavala, ze zhubnu, nastane spise druha varianta. Protoze ty jejich susenky jsou docela dobre a colu piju, abych neusla L Takze to je cela moje story.
Ted se musim snazit, abych pana Oma nezklamala a nevyhodili me hned po tydnu. Uz takhle asi zasnou nad moji anglictinou a divi se, ze se moc nechytam, kdyz na me mluvi tou jejich hinglis. Obcas mi prijde, ze mluvi v hindi a pak si uvedomim, ze to asi prece jen bude anglictina. Tak doufam, ze si na to brzy zvyknu. Kazdopadne kyvat jako ze tomu rozumim uz zvladam s prehledem.